Jelikož nechci ve svých textech opakovaně vysvětlovat své postoje, rád bych se krátce vymezil proti termínu „levicový liberalismus“. Osobně se ztotožňuji s esejí Andreje Duhana publikované na webu Echo24 (pro zájemce zde),v níž její autor obhajuje konzervativní hodnoty a staví se kriticky proti této dnes dominující ideologii. Rád bych k ní dodal několik slov.
Sám se považuji za zastánce myšlenkového liberalismu v jeho nejpůvodnější formě. Domnívám se, že jeho kořeny lze najít již v platonovském dialogu. Platonovo učení se vyznačuje respektem k názoru druhého, kdy zároveň nechceme a priori prosadit svou, ale spíše se společně dobrat obecné pravdě, na níž se oba shodneme.
Liberalismus potom tedy znamená především: nech si svůj názor, já svůj, když bude potřeba, najdeme společnou řeč (anglicky by se řeklo „common ground“). Naproti tomu tak řečený „levicový liberalismus“ je v pravém slova smyslu ideologie, a jako taková se vyznačuje ostrou opozicí, ne-li přímo stigatizováním nesouhlasných názorů.
Jakkoli si mnohé názory zaslouží tu nejostřejší kritiku pro svou zjevnou zaostalost, rasistu nedonutíme vzdát se svého přesvědčení tím, že jej odsoudíme jako primitiva, jenž nemá v našem krásném novém světě místo. Znovu zdůrazňuji: to neznamená, že takovéto názory jsou akceptovatelné. Jak nás ale učí Platon, je třeba najít chyby v argumentaci protistrany, nikoli prostě prohlásit, že nemá pravdu.
Dám zcela imaginární příklad. Americký obstarožní běloch, dost možná právě vyhozený z automobilky, si stěžuje na to, že černoši (on by asi použil vulgárnější termín, ale sám se pro něj bojím sáhnout-až sem mě politická korektnost dohnala) „nemakaj, a místo toho štrádujou po ulicích a kradou, voni už jsou takoví“.
Není řešení označit jej za hlupáka, to jeho názor nezmění, jen zahořkne vůči „establishmentu“, jenž jej „odmítá vyslyšet“. V jeho čtvrti je jistě mnoho nezaměstnaných afroameričanů, co ale nezná-celostátní statistiky, které mu ukáží, že v průměru lidé tmavé pleti rozhodně nevyčnívají.
Obdobně je známý fakt, že chudoba plodí kriminalitu, a afroameričané mají bohužel mnohdy hůře placenou práci. I když tedy možná mají vyšší zločinnost (znovu upozorňuji, toto je fabulace, žádné takové statistiky k dispozici nemám!), není to jejich rasová vlastnost, dokonce to ani není jejich vina, nýbrž dědictví z dob otrokářství.
Není to nic než hloupý příklad, ovšem pokud chce takzvaný levicový liberalismus dostát svému jménu, musí své postoje argumentovat, nikoli jen dogmaticky vykřikovat své svaté pravdy. Potom se totiž nesmí divit, když je nazýván neomarxismem.
)